Není v životě strany závažnějšího okamžiku, než je ten, v němž má ze svých řad zvolit toho nejlepšího muže pro nejdůležitější funkci ve státě. A není pro partajního předsedu těžší chvíle, než je ta, v níž musí rozhodnout, koho z možných kandidátů podpoří. Jim si pochopitelně plně uvědomuje tíhu zodpovědnosti, která leží na jeho bedrech. Má dát svou podporu dosavadnímu ministru financí Ericovi, nebo má spíš podporovat kandidaturu stávajícího ministra zahraničí Duncana? Těžké rozhodování! Vždyť oba jsou to muži na svých místech, skvělí politici a každý z nich by jistě byl vynikajícím premiérem! Jenomže oba jsou zároveň lídry vnitrostranických frakcí a zvolení jednoho či druhého by nepochybně dříve či později znamenalo rozkol a rozštěpení strany... Nebylo by snad moudřejší najít nějakého dalšího, kompromisního kandidáta, na jehož jméně by se - ať už z jakýchkoliv důvodů - dokázali shodnout všichni? Jenomže kde takového muže vzít, že?
